METEOR

Vladimír Frída

Kdys ve vla srpno noci kdy obzorem chvělo se tice hvězd(A7m) a v duši po To touha val se dlouze do dálných těch cest(A7m) V tom meteor ohni šlehl a proletěl prudce tak modrou tou tmou(A7m) a rty moje horečnou modlitbu šeptaly bys byla věč jen mou(A7m) myslím naň v podzimním večeru kam že as doletěl zapad a zhas(A7m) zda leží kdes v prale klínu či v studeném obje mořských snad řas(A7m) Vím duše sví touhou též pole prostorem jednou jak on(A7m) kéž srdce Tvé naposled sžehne pak opo jak věč zně tón(A7m) Však v klíny skal nezmi ani v dno moří věř vrá se jis a zas(A7m) neb touha meteor nebude jenž letěl chvíli jen zapad a zhas(A7m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

588. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Za noci. (František Taufer)
  2. HORROR VACUI (Karel Dostál-Lutinov)
  3. Bílá kněžna (Rudolf Medek)
  4. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  5. NOTTURNO. (Zikmund Winter)
  6. Májová. (Růžena Jesenská)
  7. HOROUCÍ NÁPOJ (Rudolf Medek)
  8. PÍSEŇ (Růžena Jesenská)
  9. Excelsior! (Bohuslav Květ)
  10. SANDALFON (Jaroslav Vrchlický)