Sen zářivý a vysoký jak chrámů nádherné klenby(Na)
jsem rozepjal v šero svých dní(Na)
I slunce jež dosud nevyšlo na obzor mých krajin(Na)
jsem přinutil silou své touhy(Na)
že zažehlo alespoň červánky věštící východ(Na)
Já v nadšení rozkvetlém v mlčení jásot(Na)
já v pompě a nádheře barev svých citů(Na)
čekal jsem na příchod Lásky(Na)
Co všecko toužil jsem nalézt v tom jméně(Na)
Ze rtů své ženy píti jsem zapomění chtěl(Na)
a v duši její se ponořit a zůstat v ní velký a šťastný a věčný(Na)
Den čekavý přišel a Láska(Na)
vlastně jen žena s nim(Na)
Rty její zůstaly němy a mrtvy(Na)
znaveny polibky mužů jež líbali dříve(Na)
a v duši její nalez jsem smutek a bolest zrazených lásek(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
238. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
EPISODA.
(Hugo Kepka)
-
ŽIVLOVÉ DUŠÍ
(František Odvalil)
-
MYTHUS ŽENY
(Otokar Březina)
-
PROLOG
(Stanislav Kostka Neumann)
-
Písně svatební.
(Milan Fučík)
-
O láska k umění mou duši svádí,
(Adolf Racek)
-
Vidění.
(Milan Fučík)
-
O POLEDNÁCH.
(Josef Lukavský)
-
ÚSMĚV ŽIVOTA.
(Otokar Březina)
-
PÍSNĚ VEČERA.
(Zikmund Winter)