O láska k umění mou duši svádí,

Adolf Racek

O láska k umění mou duši svádí, jimž PROSTOTA tvá, noc jež se dnem sladí jsouc sama svítáním a probuzením, jitrem, bělostným ránem, vzešlým nad mým nitrem, jež stínům barvy, obrysům tvar vrací, obrazům kouzlo, jež jim krásou dáno a z mátoh noci silou láká k práci, jež k smutkům volá: ne a k slunci: ano.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1411. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KDYŽ VEČERY DNŮ MARNÝCH... (Otakar Theer)
  2. Májová. (Růžena Jesenská)
  3. Písně svatební. (Milan Fučík)
  4. UKOLÉBAVKA (Vladimír Frída)
  5. Bouquety podzimní. (Otto Gulon)
  6. Ve jménu lásky. ( K. Egor)
  7. NA JEJÍŽ ŇADRECH. (František Taufer)
  8. ČERVNOVÁ NOC (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Bílá kněžna (Rudolf Medek)
  10. V. Kraj celý bíle rozkvetlý. (Karel Babánek)