Bouquety podzimní.

Otto Gulon

V těch dlouhých loučeních, ve kterých smutek zpívá, z mých lesů odešli v dál syringy a fauni i se vším zpěvem letních dopolednů. Jen duše má se teskná navrátila a spěchá rozdýchat takt podjesenních tanců. Oh, tance, tance, tance podjesenní, ve kterých objetích chcete být vyssávány? Po duších měkých, srdcích oklamaných, že zatoužil jsem při západu slunce? O ne, já miloval vždy rozjiskřenou krásu. Jest podzimních zpěv hvězd vychvěný kytarami, o utonulých láskách jich písně nocí šumí. V ty chvíle líce něžných očí blednou a pláčou v zrcadla své smutky z magnesia. Za nocí takových mi broskve přinesete, na nichž chci vycítiti chvění vašich prstů a vůni vašich vlasů v svou duši nadýchati. Jsouť v lesích mýtiny již pro vás uchystány... Až za svítání snad ustane symfonie, která zní láskyplně ze srdcí mladých laní.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

766. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. Utrpení touhy. (Antonín Sova)
  3. ANGELUS (Rudolf Medek)
  4. ***   Ples věčných svítání do soumraků mých zpíval, (Otokar Březina)
  5. PÍSEŇ (Rudolf Medek)
  6. NOCTURNO. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. Když listí padá... (Milan Fučík)
  8. PÍSEŇ O VĚRNÝCH PRŮVODCÍCH (Antonín Sova)
  9. ROZBITÁ VÁSA. (Louis Křikava)
  10. HYMNA (Rudolf Medek)