Když listí padá...

Milan Fučík

Jdu zmlklou zahradou kde podzim nádherný(J6m) své barvy rozestlal a zpívá smutek svůj(J6m) A já tak miluji ten podzim nádherný(J6m) jdu zmlklou zahradou a zpívám smutek svůj(J6m) Tu píseň odstínů vždy slýchám s rozkoší(J6m) tak jemně sladěných tak melancholicky(J6m) žár leta planoucí v ní tiše dohásíná(J6f) po žhoucí zeleni zbyl rudý uhlík jen(J6m) Má duše vášnivě se koupá v barvách těch(J6m) Plá jemnou rozkoší ta jejich harmonie(J6f) to síň je svatební jež byla zdobena(J6m) kouzelnou paletou zlata a červeně(J6m) A chtěl bych věčně žít v té sladké náladě(J6m) v bohatství kouzelném zlata a červeně(J6m) jímž září zahrada kde podzim nádherný(J6m) ty barvy rozestlal a zpívá smutek svůj(J6m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

714. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jaro jest! ( K. Egor)
  2. Bouquety podzimní. (Otto Gulon)
  3. MELANCHOLICKÉ MĚSTO (Rudolf Medek)
  4. V DALEKÝCH OBZORECH. (Zikmund Winter)
  5. Pro mne již nevzchází jaro. ( K. Egor)
  6. TEĎ TEPRV...*) (Xaver Dvořák)
  7. ČIŽBA (Otokar Březina)
  8. SEN JEDEN SVÍTÍ... (Otokar Březina)
  9. PROLOG (Rudolf Medek)
  10. Podzimní večer. (František Taufer)