Jaro jest!

K. Egor

Jaro jest! – – Ale smutné jaro! Již slunce jsem viděl i květy bílé v bažinách se chvící, a ptáky jsem poslouchal, jak křičeli mi do snů. Jen červené listí na cestě, po které kráčím, a má duše stále předstírá podzim... Jak byla krásnější jara druhdy! – Dnes, bez illusí šťastného zrození tepla, bez illusí poetické lásky, když nevidím v ničem, ani ve květech, ani v slunci, ani ve zpěvu ptáků, ani v lidském srdci ničeho, než naprosté, zákonné Nutnosti, dnes nechci vzpomínat než toho, co dávno v slzách a melancholii, co dávno skončilo v mé duši. Byla to smutná pohádka mládí, mládí, jehož jsem nikdy snad nepochopil, které jsem nikdy snad nežil.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1442. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když listí padá... (Milan Fučík)
  2. Pro mne již nevzchází jaro. ( K. Egor)
  3. V den stmívání. ( K. Egor)
  4. PROLOG (Rudolf Medek)
  5. ČIŽBA (Otokar Březina)
  6. V DALEKÝCH OBZORECH. (Zikmund Winter)
  7. KE HŘBITOVU. (Xaver Dvořák)
  8. POZDRAVUJEME JARO! (Otokar Březina)
  9. TEĎ TEPRV...*) (Xaver Dvořák)
  10. ROZSÉVAČ LIDSTVÍ (Antonín Sova)