Jaro jest!

K. Egor

Jaro jest!
Jaro jest! – – Ale smutné jaro! Již slunce jsem viděl i květy bílé v bažinách se chvící, a ptáky jsem poslouchal, jak křičeli mi do snů. Jen červené listí na cestě, po které kráčím, a má duše stále předstírá podzim... Jak byla krásnější jara druhdy! – Dnes, bez illusí šťastného zrození tepla, bez illusí poetické lásky, když nevidím v ničem, ani ve květech, ani v slunci, ani ve zpěvu ptáků, ani v lidském srdci ničeho, než naprosté, zákonné Nutnosti, dnes nechci vzpomínat než toho, co dávno v slzách a melancholii, co dávno skončilo v mé duši. Byla to smutná pohádka mládí, mládí, jehož jsem nikdy snad nepochopil, které jsem nikdy snad nežil. 9
Básně v knize Pomsta neznámé viny:
  1. Pomsta.
  2. Když všickni již odešli...
  3. Jaro jest!
  4. Jaro samotářů.
  5. V den stmívání.
  6. Pro mne již nevzchází jaro.
  7. V posledním květnu.
  8. Spleen.
  9. Kdes hoboj lká...
  10. Tak rád bych zazpíval...
  11. Život.
  12. Dávno již...
  13. Vichřice.
  14. Černé vlny.
  15. Jdu nocí.
  16. Pohádka samotáře.
  17. To vím, že čekám marně...
  18. Píseň o půlnoci.
  19. Ticho v duši.
  20. Modlitba samotáře.
  21. Zpověď.
  22. Prchl jsem ze samot...
  23. Na zpáteční cestě.
  24. Kam chodím denně.
  25. Podzim na horách.
  26. Melodie podzimu.
  27. Čekání.
  28. V mlhách.
  29. Konec všemu.
  30. V mé celle.
  31. Horla.
  32. Slunce.
  33. Jítro?
  34. Vítězné smrti.
  35. Zpět.
  36. Jen jedinou modlitbu...
  37. Mám bořiti ještě?
  38. Po černém pohřbu.
  39. Výčitka Umění.
  40. Na rozcestí.
  41. Bylo to na podzim, k večeru...
  42. Můj život lhal.
  43. V den smíření.