V den smíření.

V den smíření. Epilog.
Takovou smutnou melodií krajina zpívá, v takové zemdlené bolesti krajina vzdýchá, že krev pozvolna v žilách mi vázne, a duše otvírá náruč slavným záchvatům Smrti... : Popel z oblaků, jak s potrhaných pavučin prach na hlavy padá kajících, útěcha padá v zlekané duše... ...hymny větru a deště, dlouhé a monotonnímonotonní, v to bez přestání pláčou. Až do chvil tohoto smíření s Pomstou, až do chvil veliké a mrtvé modlitby k Pánu,Pánu já svíjel se v nervosách duše, lkající a spílající na palčivém loži Hoře, já krvavou rukou neváhal hroziti bílému Slunci... Ale dnes, usmířen s Pomstou za neznámou Vinu, své ruce sepjaté v modlitbách povznáším k Pánu. A takovou smutnou melodií krajina zpívá a v takové zemdlené bolesti krajina vzdýchá, že krev pozvolna v žilách mi vázne, a duše otvírá náruč slavným záchvatům Smrti,..Smrti... 64 OBSAH:
Pomsta7 Když všickni již odešli...8 Jaro jest!9 Jaro samotářů10 V den stmívání12 Pro mne již nevzchází jaro13 V posledním květnu14 Spleen15 Kdes hoboj lká...16 Tak rád bych zazpíval...18 Život19 Dávno již...20 Vichřice21 Černé vlny22 Jdu nocí23 Pohádka samotáře25 To vím, že čekám marně...27 Píseň o půlnoci29 Ticho v duši30 Modlitba samotáře31 Zpověď33 Prchl jsem ze samot...35 Na zpáteční cestě36 Kam chodím denně37 Podzim na horách38 Melodie podzimu39 Čekání40 V mlhách41 Konec všemu42 V mé celle43 Horla44
[65] Slunce46 Jítro?48 Vítězné smrti49 Zpět50 Jen jedinou modlitbu...51 Mám bořiti ještě?53 Po černém pohřbu54 Výčitka Umění56 Na rozcestí58 Bylo to na podzim k večeru...60 Můj život lhal63 V den smíření64
OPRAVY:
Str. 6. Místo Nevysvětlitelného čti Nevyslovitelného. Str. 7. (verš 12) Místo svůj čti můj. Str. 21,21. (verš 8.) Místo dá čti dál. Str. 31. (verš 1.11.) Místo A pláč? čti A pláč! Str. 46. (verš 11.) Místo bezslzé čti bezslzné. Str. 50. (verš 11.) Místo ke čti ku.
E: av; 2004 [66]