Když listí opadalo.

Růžena Jesenská

Hlava se k tobě kloní: vím, že sníš i žiješ pro ni. Tvoje oči vroucně hledí, že v jich kouzle tonu, vědí. Naše ústa jsou tak němá, a píseň konce nemá, ta ti nikdy nedozvoní, hlava se k tobě kloní. Zadívej se v oči moje beze slovjsou tvoje, tvoje, beze slovnač povídati, co se září k čelu zlatí? Tvoje oko všecko poví, co ti v hloubce srdce zvoní, duše se o tom doví – – hlava se k tobě kloní.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

283. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zvonů píseň. (Růžena Jesenská)
  2. QUO VADIS? (Antonín Klášterský)
  3. PŮLNOC. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PÍSEŇ HROBNÍ. (Václav Bolemír Nebeský)
  6. Večer teprv. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  8. ZA MRTVÝMI (Otakar Theer)
  9. XVI. (Josef Kubelka)
  10. TIŠ. (Jaroslav Vrchlický)