U splavu.

Růžena Jesenská

U splavu.
Jak zvoní ta píseň, jak zvoní ten splav, a vlny se pění jak perliček dav, a zvoní jak smích, a zvoní jak pláč, ach, pověz mi, nač? Vždyť nadarmo! Zraků se nedočkám tvých! Vrcholky těch stromů mnohých, k nebi hledí bez pohnutí, a mne cos k nim letět nutí, jako v asyl přeubohých. A všecko a všecko, co v duši teď mám, těm perlím já bělostným na cestu dám, ať zvoní jak smích, ať zvoní jak pláč, ach, mně toho, nač? – Vždyť na darmo! Zraků se nedočkám tvých! 44 Nejlíp jak když motýl mdlobou, nebo pták neb hvězda klesá – do těch němých korun lesa zapadnouti noční dobou! 45

Kniha Okamžiky (1891)
Autor Růžena Jesenská