Vždy stejně zní ta píseň stará(A3a)
V té práci a krvavých dnech(A3m)
když z daleka táhne zvěsť jara(A3a)
a jeho tak hluboký dech(A3m)
my tisíckrát sklamáni znova(A3a)
a tisíckrát klesnuvše v prach(A3m)
přec šeptáme naděje slova(A3a)
a záře svit vidíme v tmách(A3m)
Hle jak se juž usmívá v dáli(A3a)
tak sladce ó není v něm lež(A3m)
Leč proč bychom k němu se drali(A3a)
vždyť musí k nám přijíti též(A3m)
Tu tiše si stoupneme stranou(A3a)
ta skromnost nám vrozena tak(A3m)
a červánky zlaté kde planou(A3a)
v dál rozchvělý upřeme zrak(A3m)
Tam zatím vše kvete již jásá(A3a)
zpěv ptáků a modrá se bor(A3m)
a slunce své paprsky střásá(A3a)
na lesy a temena hor(A3m)
leč u nás vše posud tak chudé(A3a)
jak zakleto ve dlouhý sen(A3m)
ó Bože což stále tak bude(A3a)
Kdy jara nám zasvitne den(A3m)
Než těšíme sebe a tiše(A3a)
jen stojíme čekáme zas(A3m)
A když zříme jiným že dýše(A3a)
v skráň přeje jim zlatý svůj jas(A3m)
tu nesměle šeptneme rtoma(A3a)
a zní to jak modlitby zvuk(A3m)
jak tichounký děcka pláč doma(A3a)
vzdech tlumený v úpění muk(A3m)
A když i ten zajde a zmizí(A3a)
a posud nic marný vzdech sten(A3m)
a jaro k nám chladno a cizí(A3a)
tam v dáli vše zahřívá jen(A3m)
tu s zapřením velkým zda prosit(A3a)
my zvykli kdy zakryvše skráň(A3m)
jak smrt by nás měla juž skosit(A3a)
v dál chvějící vztáhneme dlaň(A3m)
A čekáme zase zda na ni(A3a)
jen jediný vhodí nám květ(A3m)
a jediný úsměv jen v skráni(A3a)
zda vkouzlí nám ten jeho vzhled(A3m)
zda prostičká jediná píseň(A3a)
již v koutku pták zatiknul kdes(A3m)
snad zaplaší všechnu tu tíseň(A3a)
jíž tolik čas ve hruď byl snes(A3m)
A čekáme stále a zvolna(A3a)
čas nad hlavou uniká dál(A3m)
v níž myšlénka s myšlénkou bolná(A3a)
se střídá a němý ten žal(A3m)
a zatím hle u nás znov sněží(A3a)
až hrobem vše zavane sníh(A3m)
kol hluboké závěje leží(A3a)
a my přece stojíme v nich(A3m)
A čekáme nevíme ani(A3a)
že soumrak pad do našich cest(A3m)
že strnulost utkvěla v skráni(A3a)
a dlaň že juž svírá se v pěst(A3m)
že dech v hrudi zvolna se tají(A3a)
a závěje sáhají výš(A3m)
v dál horečné zříme jen bájí(A3a)
kdy zavítá jara k nám říš(A3m)
Však marně k nám nejde jen mraky(A3a)
víc obzor náš halí v svůj klín(A3m)
víc slábnou a kalí se zraky(A3a)
jak v noci by patřily stín(A3m)
až posléz vzdech k nebi se vznáší(A3a)
mdlý ohlas všech ztracených dob(A3m)
dá Bůh snad potomci naši(A3a)
a to druhé stají už hrob(A3m)
Ó trpce zní ta píseň stará(A3a)
V té práci a krvavých dnech(A3m)
když z daleka táhne zvěst jara(A3a)
a jeho tak hluboký dech(A3m)
my tisíckrát zklamáni znova(A3a)
a tisíckrát klesnuvše v prach(A3m)
přec šeptáme naděje slova(A3a)
a záře svit vidíme v tmách(A3m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
Počet slok: |
10 |
Celkem veršů: |
80 |
Amfibrach: |
80
(100 %)
|