Česká jarní.

Rudolf Bort

Vždy stej zní ta seň sta(A3a) V té práci a krvavých dnech(A3m) když z daleka táhne zvěsť jara(A3a) a jeho tak hlubo dech(A3m) my tisíckrát sklani znova(A3a) a tisíckrát klesnuvše v prach(A3m) přec šepme naje slova(A3a) a ře svit vime v tmách(A3m) Hle jak se juž usmí v dáli(A3a) tak sladce ó ne v něm lež(A3m) Leč proč bychom k němu se drali(A3a) vždyť mu k nám přiti též(A3m) Tu tiše si stoupneme stranou(A3a) ta skromnost nám vrozena tak(A3m) a červánky zla kde planou(A3a) v dál rozchvě upřeme zrak(A3m) Tam zatím vše kvete již (A3a) zpěv ptá a mod se bor(A3m) a slunce své paprsky střá(A3a) na lesy a temena hor(A3m) leč u nás vše posud tak chu(A3a) jak zakleto ve dlou sen(A3m) ó Bože což stále tak bude(A3a) Kdy jara nám zasvitne den(A3m) Než šíme sebe a tiše(A3a) jen stome čeme zas(A3m) A když zříme jiným že še(A3a) v skráň přeje jim zla svůj jas(A3m) tu nesměle šeptneme rtoma(A3a) a zní to jak modlitby zvuk(A3m) jak tichoun děcka pláč doma(A3a) vzdech tlume v ú muk(A3m) A když i ten zajde a zmi(A3a) a posud nic mar vzdech sten(A3m) a jaro k nám chladno a ci(A3a) tam v dáli vše zahří jen(A3m) tu s zapřením velkým zda prosit(A3a) my zvykli kdy zakryvše skráň(A3m) jak smrt by nás la juž skosit(A3a) v dál chvě vztáhneme dlaň(A3m) A čeme zase zda na ni(A3a) jen jedi vho nám květ(A3m) a jedi úsměv jen v skráni(A3a) zda vkouz nám ten jeho vzhled(A3m) zda prostič jedi seň(A3a) již v koutku pták zatiknul kdes(A3m) snad zaplaší všechnu tu seň(A3a) jíž tolik čas ve hruď byl snes(A3m) A čeme stále a zvolna(A3a) čas nad hlavou uni dál(A3m) v níž myšlénka s myšlénkou bol(A3a) se stří a ten žal(A3m) a zatím hle u nás znov sněží(A3a) hrobem vše zavane sníh(A3m) kol hlubo je leží(A3a) a my přece stome v nich(A3m) A čeme neme ani(A3a) že soumrak pad do našich cest(A3m) že strnulost utkvěla v skráni(A3a) a dlaň že juž sví se v pěst(A3m) že dech v hrudi zvolna se ta(A3a) a je ha výš(A3m) v dál horeč zříme jen (A3a) kdy za jara k nám říš(A3m) Však mar k nám nejde jen mraky(A3a) víc obzor náš ha v svůj klín(A3m) víc slábnou a ka se zraky(A3a) jak v noci by patřily stín(A3m) posléz vzdech k nebi se vznáší(A3a) mdlý ohlas všech ztracených dob(A3m) Bůh snad potomci naši(A3a) a to dru sta hrob(A3m) Ó trpce zní ta seň sta(A3a) V té práci a krvavých dnech(A3m) když z daleka táhne zvěst jara(A3a) a jeho tak hlubo dech(A3m) my tisíckrát zklani znova(A3a) a tisíckrát klesnuvše v prach(A3m) přec šepme naje slova(A3a) a ře svit vime v tmách(A3m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 10
Celkem veršů: 80
Amfibrach: 80 (100 %)