Kaple.

Vilém Ambrož

Tamhle na návrší rodné při dědince chodíval jsem často úzké po pěšince. Po pěšince úzké ku kapličce milé, ku Rodičce Boží spěchával jsem čile. Za šerého jitra, z jitra při klekání v samotné jsem kaple pěval píseň ranní. A když ku večeru slavík lkal svou píseň, u Matičky Boží svou jsem složil tíseň. A to srdce mladé vždy se slastí chvělo, kdykoliv to s věžky ku modlitbě znělo. – Uplynula léta jako toky v moře, s nimi mnohé slasti, mnohá s nimi hoře. Ku kapličce v lese posud cesta vodí, po ní posud mnohá zbožná noha chodí. Chodívám já také ještě ku kapličce, přináším své srdce Boží ku Matičce. Tu pak moje mladosť na mysli mi tane, z vlhkého mi oka bolná slza kane.

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

94. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KOSTELÍK V CHUCHLI. (Josef Lukavský)
  2. Jde-liž Vesna? Ledy-liž se lámí? (František Sušil)
  3. Sňatek. (Ervín Špindler)
  4. Jeptiška. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. MÁM V DUŠI MÍR (Vladimír Frída)
  6. Modlila se... (Albína Dvořáková-Mráčková)
  7. Pouť do Kevlaru. (Václav Antonín Crha)
  8. Epilog. (Sigismund Bouška)
  9. III. „Jenž Ducha sv. seslati ráčil.“ (Xaver Dvořák)
  10. None (Hanuš Jelínek)