K tvé duši.

Růžena Jesenská

K tvé duši.
Jak poutník k zázračnému prameni, jenž křísí, jak zabloudilý k oknu, za nímž teplá lampa visí, já přišla cestou těžkou, jíž mne život ved’ – k tvé duši, a obracím se vzhůru, jako k slunci květ – k tvé duši. Chci setřít světa prach a zvednout ramena k tvé duši, ó nedej zahynout a přej mi světla, bych čista srdcem, plna blaženosti kvetla, jak do hvězd vztýčena a vroucně skloněna k tvé duši. [7]