Tak odejít...

Růžena Jesenská

Tak odejít...
Tak odejít, odejít do mlh stínů, kde opad’ list a hvězdy pláčí, a nechat tě chorého v noci klínu, jež smutným, dlouhým chórem kráčí. Ach odejít, odejít! Tak se láme mi v prsou bolest, že jít musím – nás rdousí ten svět, jejž vždy v týle máme, a já své tiché slzy dusím. – Té noci, té studené noci svěřit tvou drahou hlavu, když mi stůně, tak odejít, odejít! Mohu věřit, že světlých snů k nám sprchnou vůně? Ne, mně se tu zdá, že své tisknu ruce na chladné, černé, tvrdé mříže – a lomcuju jimi a volám tě v muce – a marně: noc je tobě blíže! 25

Kniha Písně k tvé duši (1899)
Autor Růžena Jesenská