Mě často tísní smutné tušení...

Růžena Jesenská

Mě často tísní smutné tušení...
Mě často tísní smutné tušení, že dolů v prach mě těžký život srazí, jenž v poslední se výkřik promění, až přes mé tělo půjdou moji vrazi. Však směle dál jdu, ať se co chce stane, jen v hluché noci sen můj zavzlyká, když do prsou mi utajeně skane jak modrá hvězda slza veliká. Ať osud zadrhne svůj uzel jen, já z krve, prachu ještě hlavu zvednu, jak zatracenec k smrti odsouzen, jenž korunu přec na cele má jednu. A koruna ta, protože jsem žena, má láska je s tvou láskou spoutaná, byť poslzená, trním propletená, mé duše štěstí a mé Hosanna. 26

Kniha Písně k tvé duši (1899)
Autor Růžena Jesenská