Zadřímlý kraj s velkými obzory.

Růžena Jesenská

Zadřímlý kraj s velkými obzory.
Zadřímlý kraj s velkými obzory s klidnými liniemi po nebesích... Pivoněk růže padly za hory a vzdechy sladké zasmály se v lesích. Daleké obzory! Co proti nim jsou naše bolesti, jež srdce moří? Jen ohníčky, z nichž k nebi stoupá dým a v polích za soumraku drobně hoří. Co výkřik znamená, intimní pláč a vzdech, jenž do tich fial stínů vletět musí? Ach, požár bolestí a bouřných žalob všech jak orel skřivánka ho tiše zdusí! A cítíme: Je život krásný přec. Linie před námi se zpěvně zlatí, jak illuse, že bolest ve svou klec – sem do prsou se více nenavrátí. 35