Má duše se ti celá podává.

Má duše se ti celá podává.
Má duše se ti celá podává, ty můžeš chtít a z růží věnce vít, je něco nade mnou, co spoutává mou vůli v pokoru, mé touhy v klid. Je něco nade mnou, jak v zahradách, kde hvězdy kvetou, slunce zapadá, kde poutník stírá se svých šatů prach, a před Věčností na tvář upadá. 63 OBSAH.
K tvé duši7 Chci písněmi tě zasypat8 Miluju9 Chtěla bych mít11 Tvou zahradou má duše touží být12 Vidím svoje štěstí13 Noc stená14 Jak potřeba je času málo15 Kdy jsou ty růže16 Koleda17 Duší mou oblaky velké18 Ó, život padá20 Mám hlavu těžkou sněním21 Jen nebuď smuten22 To bylo jaro, když se dálky tměly23 Tak odejít25 Mě často tísní smutné tušení26 Kam, živote můj, chvátáš?27 Když jsi mi čítával28 Když poprvé ke mně jsi přišel29 Kde jsem to byla?30 To slunce mi zapadá do snů32 Co všecky smutky jsou34 [65] Zadřímlý kraj s velkými obzory35 Tmavý kůň36 Chtěla bych ti zpívat37 Mezi květy, sluncem, písní38 Srdce svého žhavé zlato40 Co je mi řeka41 Tam na té silnici bílé43 Za hory, za hory45 Slzy vždycky oschnou46 Modlitba ženy47 Tiše, tiše, tiše, duše má48 Mám velká, silná, čistá křídla tvoje49 Splynouti se sluncem chci50 Víš, jak ptáci začínají51 Noc do okna mi svítí52 Májová53 Když hledím do těch květů54 Tys nebyl u mne56 Zpět zavolat bych v náruč svoji chtěla58 Nic by mne slunce netěšilo60 Já hrála Chopina61 Jako náruč nastavená62 Má duše se ti celá podává63
E: až; 2004 66