V závoji touhy.

Růžena Jesenská

Ty se mne dotýkáš, a ve tmě bílá svíčka slzí a čadí, vzdechem dohasíná, rty rudé hoří, oči skryla víčka, záclony padly, tma nás těsně spíná. Jen luna modrá do hedvábí noří své krásné oko, cvrček hloupě zpívá, je tma a noc. Tvá ústa na mých hoří, v tvých dlaních srdce moje odpočívá. Zelené světlo po koberci těká, a rudé máky na polštářích kvetou, a šňůra perel přetržena stéká, tys opil mě tou divně drahou větou. Mám tebe, cítím krásu býti ženou, Můj zázrak! Dál se neptám. Cíl? Kdo tuší? Zní tlukot srdce nocí rozechvěnou, chci hvězda padnout, zmizet ve tvé duši. A zítra být jen Tajemstvím a planout v tvé rudé krvi, tobě v cestu svítit – a s tebou kdysi slza žhavá skanout, s povrchu v prostor závratný se sřítit.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

281. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. V mé ruce s tichou lásky vírou dlela bílá ruka Tvá (Václav Šolc)
  2. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  3. Měsíci. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ***   Tak přivři oči; zář jich, jež se třese, (Otakar Auředníček)
  5. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  6. Z rána. (Jan Červenka)
  7. Ó holubičko mého opojení, (Xaver Dvořák)
  8. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  9. V ZÁVOJÍCH. (Otakar Auředníček)
  10. Pěl skřivan... (Rudolf Richard Hofmeister)