V závoji touhy.

Růžena Jesenská

V závoji touhy.
Ty se mne dotýkáš, a ve tmě bílá svíčka slzí a čadí, vzdechem dohasíná, rty rudé hoří, oči skryla víčka, záclony padly, tma nás těsně spíná. Jen luna modrá do hedvábí noří své krásné oko, cvrček hloupě zpívá, je tma a noc. Tvá ústa na mých hoří, v tvých dlaních srdce moje odpočívá. Zelené světlo po koberci těká, a rudé máky na polštářích kvetou, a šňůra perel přetržena stéká, tys opil mě tou divně drahou větou. 24 Mám tebe, cítím krásu býti ženou, Můj zázrak! Dál se neptám. Cíl? Kdo tuší? Zní tlukot srdce nocí rozechvěnou, chci hvězda padnout, zmizet ve tvé duši. A zítra být jen Tajemstvím a planout v tvé rudé krvi, tobě v cestu svítit – a s tebou kdysi slza žhavá skanout, s povrchu v prostor závratný se sřítit. 25
Básně v knize Rudé západy:
  1. Neslyšitelná píseň krve,
  2. Jdu cestou dalekou...
  3. V starém zámku.
  4. Jsem hvězda v modrém prostoru...
  5. Talisman.
  6. V tobě, ó v tobě hoří můj osud, mé slunce,
  7. Sen.
  8. Romance Srdce.
  9. Ó tys můj Bůh, pro jehož velké Příští
  10. Byla jsem příliš smutná...
  11. Píseň slunci.
  12. V závoji touhy.
  13. Žlutá růže.
  14. Neznámé lesy...
  15. Okna...
  16. V hluboké noci...
  17. Ballada našich večerů...
  18. Z azuru.
  19. Noc divně světlá.
  20. Loď v oceanu.
  21. Slunečnice.
  22. Od moře.
  23. Viola d’amour.
  24. Hymnus.
  25. Je smutná krajina...
  26. Romance jednoho večera.
  27. Píseň tmě.
  28. Píseň o divokém máku.
  29. Ballada na moři.
  30. Legenda růží.
  31. Posloucháš zvony...
  32. Rokoko...
  33. Zjevení blaha.