Romance Srdce.

Růžena Jesenská

Romance Srdce.
Ó kde jsem já stála! Chmurný házela stín skála, řeka tekla smutně, břeh byl zkrvácený a můj zrak tam k moři, k moři obrácený. Viděla jsem siné mlhy, žlutá světla, zvadlé slunce: mrtvá láska kvetla v oblacích. Ty bledý, kde jsi stál? Kdesi daleko! Však dálka snadným cílem touze, věčnost mysterií – okamžikem pouze. Nemožnost je hvězda, která s výše slétla, a tys tiše do ruky ji vzal – a v tu dálku – v moře slz a bouře dravé za mnou hodil jsi své Srdce žhavé. 18 Hrůza úzkosti! Ty bledý, kde jsi stál mrtvý bez Srdce, jež ke mně létlo cestou závratnou – krvavé světlo. – – Na kolena klesám, hledím v dál, čekám Smrt. Ó moře vlny štkavé dejte mír! A probuzená cítím strašný zázrak – – žiju, rostu, miluju a svítím: padlo v prsa má tvé Srdce žhavé. 19