Viola d’amour.

Růžena Jesenská

Viola d’amour.
V růžovém zahradním domku jsem bydlela, fontána trilky své v červánky šuměla, stříbrný páv sletěl na ztichlý dvůr, pod okny zpověď svou hvězdnou a nejtišší vydechla nesměle ve stínu cypřiší viola d’amour! Plný vzduch růží byl žhavých a krvavých, hořely na nebi, na keřích, v ňadrech mých, od lesů zatměl se roj smutných můr, v závoji křídel a ve světle růžovém plakala touhou a nachových růží snem viola d’amour! Růžový příchod tmy přílišným kouzlem byl, ach v srdce, v srdce tón zpěv se tam proměnil, přetrhal sto těžkých perel šňůr, noc lásku ztajila, v růžích se ztratila, umlkla, do věnců tóny své spojila viola d’amour! 41