Ballada na moři.

Růžena Jesenská

Ballada na moři.
Vesla se polámala a kormidelník se nám utopil, a plachty bouře vzala, a kapitán se spil, pluj, lodi naše, pluj a moře lampiony rozsvěcuj! V obzory rozpjaté záhadně krásné spolu mizíme, ó věže divně zlaté naposled vidíme; duj, vlídný větre, duj – a stopy našich růží nesleduj. 51 Již nelze břehy potkat, kde kvetou myrty, lůžka čekají – a hvězdami je protkat: cypřiše vzrůstají – – Cíl náš je modrá sluj. Motýle rudých sluncí, poletuj! Vesla se polámala, a kormidelník se nám utopil, a plachty bouře vzala, a kapitán se spil – – ó zlatý kříži – stůj – – a propast – srdce naše uchvacuj – – Jsme jedno. Rudá luna dívá se do tmy. Věčnost mlčení. – Poslední pláče struna. – – – Vše zítřek promění – – – Jsem tvá, tak tvá, ty můj – – ó moře, lampiony rozsvěcuj! 52

Básně v knize Rudé západy: