Jen jedinkrát.

Růžena Jesenská

Jen jedinkrát svou ruku chtěla bych ti ve tvou dát a říci: „Pojď!“ A jíti s tebou v les, kde haluzkami nebe prokmitá, kde v každém křovíčku je ukryta a šeptá láska, zvoní ptáků ples, kde ještě bez vroucnosti neprones’ ret slovo jedinké. – Chci vzpomínat! A vzpomínám, jak vždy jen bez tebe v les jíti mám, co na čelo tam sprchá opojných a vroucích básní, jak se vlní cit, když duše polétá a počne snít, když les mi netají svůj pláč ni smích, když bloudíc po pěšinách omšených zřím tebe, drahý můj, ač nehledám!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

274. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V. O jak líbám rád a hladím (Josef Kalus)
  2. Vzhůru peruti mých písní, (Adolf Heyduk)
  3. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  5. PÍSEŇ. (Josef Václav Sládek)
  6. Pod střemchou. (Adolf Heyduk)
  7. Kouzelnice. (Adolf Heyduk)
  8. Jarní vzpomínka. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. HLOH A STŘEMCHA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Já čekám juž... (Bohuslav Květ)