Neděle.
Přilétla s nebe
neděle svatá
průvoduv průvodu její
slunka zář zlatá.
Krajinou vane
větříček svěží,
do chrámu volá
zvonek na věži.
Údolím, polem
v svátečním šatu
vše do svatyně
se béře v chvatu.
Tam před oltářem
zástup se sklání,
nebesa prose
za smilování.
Tam žebře matka
za drahé dítě,
by je svět nestrh’
v lákavé sítě.
35
Tam zírá otec
s důvěrou k nebi
a Všemocného
vroucně velebí.
Tam prosí bratr
za sestru svoji,
by ji Pán sílil
v života boji.
Tam najde chudák
potěchy, klidu,
když si postýskal
na tu svou bídu.
Ba, co po týden
srdéčko svírá,
v neděli Pánu
každý otvírá.
Povždy tě vítám,
neděle drahá,
vždyť jsi nezměrným
nám zdrojem blaha!
36