I. V mračen rouchu jde už bouře divá,

Alois Jirásek

I.
V mračen rouchu jde už bouře divá, V mračen rouchu jde už bouře divá,
 zahučela v černavé tam dáli. Před ní po hlubokém boru vichr, její synek, divoce si zpívá. Setmělo se a už blesky vzplály, rachot v mračnu, v lese hukot, ston a tou bouří v dole ve vsi zvon úpí jako srdce, umírá-li. Písni moje, zvuku žalující! Bouře vůkol, vichry rozpoutané – zajdeš v jeku hluchém, ve tmách noci! Kéž jsi maják, loď jenž zápasící přes mělčiny, moře rozhněvané do přístavu vede zátiší. Zhasne majáku svit ve výši. – Ale jistá loď a slunce vzplane!

Kniha Básně (1930)
Autor Alois Jirásek