VE VÝŠI.

Sigismund Bouška

VE VÝŠI.
Jak racek nad tím mořem lítám a každou vlnu v jejím spěchu chytám. Ó štěstí mojí výše, ó šíře mojí říše! Jen vítr divoch můj je druh a v dálce Bůh a všude jeho nekonečný duch! Mraky nade mnou jak mílové jdou vlečky a lidé na břehu jen tečky, a vlny, vlny, divé dravců smečky, se řítí k břehům, v písku mizejí, jich bílé krajky řídnou a se třepí, už rozpláchly se v hnědém pruhu stepi a ztichly navždy v písku peřeji. Jak racek lítám, každou sestru vlnu vítám, v křivolakém letu jen se zmítám, jsem pouhé nic, jak komár jen se kmitám. Nabrezina.
17
[18]

Kniha Duše v přírodě (1904)
Autor Sigismund Bouška