Velehrad slovanských národů kathedrála(Na)
Má lidská postava co v jejím nitru stála(Na)
jak duše má se choulila a bála(Na)
ji k zemi drtila ta hudba která hrála(Na)
Tvor klesl ubohý vždyť dvě má kolena(Na)
jež před Pánem tak nevýslovně tíží(Na)
jen chladná tvrdá zem je táhne Klekni sem(Na)
jsi z hroudy jen Ó jak ta pouta víží(Na)
A shroucen v lavici a v davu venkovanů(Na)
jsem všecky brány své otevřel svému Pánu(Na)
Pojď Věčný chvíle jsem a stín jen okamžiku(Na)
Tu sedl k varhanám kdos velký z prosebníků(Na)
vše jezy rozpustil všem proudům strhal dvéře(Na)
a chorál vítězný a hymnus věčných díků(Na)
se řítil dolů v chrám a rostl v blahém vzlyku(Na)
až všecko zaplavil v své rajské atmosféře(Na)
Ó proudy obrovské Z hvězd samých snad se řítí(Na)
jak pramen Mojžíšův když chmurnou ranil skálu(Na)
a všecky údy mé tu děsnou sprchu cítí(Na)
jak vody ohnivé se hrnou v kathedrálu(Na)
Já hynu moje nic v tom tvůrčím taje hluku(Na)
ty proudy do duše se valí Niagarou(Na)
to oblak odvěčný se rozlil nad Saharou(Na)
a krutý nedbá nic na lítosti mé muku(Na)
Ó žízni duševní ó palčivosti zvuků(Na)
V ráz cítím na mě jen ta potopa se řítí(Na)
to nejsou vody již jsou slzy krupobití(Na)
Jak tlukou bolestně v nich není slitování(Na)
jen bijí bičují a znova zase raní(Na)
co ve mně smrtného jich ničí bubnování(Na)
Trp pyšný skláněj se Pán chce jen milování(Na)
A náhle jako blesk by třesk až duše ke dnu(Na)
tu pravdu velikou tu pravdu vidím jednu(Na)
Ne nám ne Pane nám jen Jménu Tvému slávu(Na)
V tom světle nadzemském mi světla země zhasla(Na)
a zbičována tak má duše nahá žasla(Na)
Čím je náš život dnes jen honbou za vavřínem(Na)
jen honbou šalebnou jež klamným pádí stínem(Na)
za chvilkou úspěchu za tleskem lidských dlaní(Na)
a Jméno Nejvyšší je skryto v pohrdání(Na)
Ó běda povstal červ a před svým křičel Pánem(Na)
ó běda křičel červ a leza světa lánem(Na)
snil sněním gigantů a volal Já jsem pánem(Na)
když hroudu mravenčí vší svojí proryl silou(Na)
tu ustal spokojen a silou svojí zbylou(Na)
dál volal v okolí Svět celý mým je stanem(Na)
Své jméno nicotné pěl křičel do čtyř větrů(Na)
to slavil písněmi a věnčil gloriolou(Na)
na lůžku z vavřínů smál Kristu se i Petru(Na)
a stavěl pomníky a trůnil pod kupolou(Na)
Tu Jméno Věčného zřel v svatém písmu hvězd(Na)
jsa slep on oslep zas neb spletí jeho cest(Na)
to Jméno zářilo mu přebolestným světlem(Na)
ač hřálo vonělo a pělo v luhu zkvetlém(Na)
Je Věčnost šeptala je zpíval Ráj i Betlem(Na)
Ach bolest výčitky mě ještě více drtí(Na)
Zda nejsi červem tím ty bídné sousto smrti(Na)
Dál hřímal chorál dál však očistnou byl lázní(Na)
a duši zmučenou teď svatou sílil bázní(Na)
Já plakal(Na)
Proudy slz se s proudy tonů slily(Na)
ó kterak těšily ó kterak lahodily(Na)
vždyť Pán můj Láska jest a žhavý Jeho vjezd(Na)
byl plný útěchy a světla věčných hvězd(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
15 |
| Celkem veršů: |
64 |
| Neurčeno: |
64
(100 %)
|