Rybářská píseň.
Osuda rybákům lahodí,
Voda pole jim, pluh je lodí;
Semene na záhon nehodí,
Ve keseru žeň však nachodí.
Kudy zemi vln tok protéká,
Role zasahá jich daleká;
V moři bohatý lov je čeká,
Hlubina i žádná neleká.
Nebesa se mračnem zatají,
Vlny vody mutné se vlají,
Ale oni bouřem nelají;
V moku ryby kalném lapají.
12
Rybaři ti švarní a pleší
Vždy u vodě ladné se těší;
Lichota nemá v nich peleší,
Proti Bohu řídko kdy hřeší.
Kdy se tuto pak dost naloví,
V životě si věčném pohoví;
Kudy v nebe, Petrem se doví,
Bohu je, rybák, rád opoví.