138. Znáš-li drobounké to kvítko,

Eduard Just

138.
Znáš-li drobounké to kvítko, Znáš-li drobounké to kvítko,
kteréž – obraz věrné cnoty – pro svou skromnost velebeno po všechny je věky? – Nejsou jeho sídlem 77 nebetyčné hory: u pramenů čistých, zdobíc jejich břehy, květe v klidném údolí. V barvě nebes roucho jeho značí věrnost bez poskvrny, věrnost, s níž se v lásce pojí také naděje. Obraz jeho v dnešní den Ti uvádějíc k mysli, drahá, volám k Tobě: ,,Pomni, matko, že nás víže páska lásky, za kterou Ti něžné díky vyslovuje dcera věrná! Matko milá, dobrá! uchovej své dítě v laskavé vždy upomněnce!“

Kniha Český gratulant (1872)
Autor Eduard Just