141. Jako květnatými lučinami

Eduard Just

141.
Jako květnatými lučinami Jako květnatými lučinami
 potok v údolí se vine ladném, na svých březích poset pomněnkami, jež se obrazíce v toku chladném lahodou svou zdobí kraje břehů: tak miň žití Tvoje v klidném běhu! Radost nechť si v srdci Tvém stan zvolí, květy protkáno buď Tvoje žití; miňtež útrapy Tě, strasti, boly, blaha zoře kéž Ti stále svítí; mně pak, matičko má laskavá, zůstaň, jako posud, přízeň Tvá!

Kniha Český gratulant (1872)
Autor Eduard Just