160. Slyš, co ti budu nyní vyprávěti

Eduard Just

Slyš, co ti budu nyní vyprávěti o paní laskavé a dobrotivé. Ta paní byla ctěna, milována; neb ráda pomáhala chudině. Byl také hošík čiperný a hodný, jenž tuto paní vroucně miloval a činil rád, co jemu přikázala, jsa pilen, aby se jí zavděčil a její lásky sobě tudy získal. Byl její vnuk to – od ní náviděn, s nímž ráda krátívala sobě chvíli, a s polibkem mu dala mnohý dárek. Dne jednoho – byl svátek její právě – tu hošík navštívil ji s blahopřáním a vzýval pro ni nebes požehnání. Bůh zajisté rád slyší prosby těch, kdo s důvěrou se k němu uchylují, a prosbu hošíkovu vyplní. Víš, kdo ta paní? kdo je chlapec ten? – Tys ona paní dobrá, laskavá, a s blahopřáním hošík – ten jsem já.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

211. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na oslavu 70. zrozenin otce Purkyně. (Emanuel Züngel)
  2. X. Ku jmeninám (Jan Pravoslav Koubek)
  3. L. Zde jest ona hlučná třída, (Josef Uhlíř)
  4. Láska manželská. (Šebestián Hněvkovský)
  5. 124. Buď Bohu dík, jenž ve své laskavosti (Eduard Just)
  6. Ústům nelze vysloviti, (Emanuel Züngel)
  7. 177. Dobré jitro, milý strýčku, (Eduard Just)
  8. 118. Kdybych trochu starší byla, (Eduard Just)
  9. Radost pochází z lásky. (Václav Svatopluk Štulc)
  10. Pověz, milá matinko, (Emanuel Züngel)