V horách.

Josef Kalus

Ach, u nás jenom oves zraje, a lníček bledý promodrává, však Valach s chutí chlebík kraje a na sukýnku dětem tkaje, dík za ty dary Bohu vzdává. Jen když se nají do sytosti, čím tím když tělo přioděje, už rozzpívá se blažeností, je spokojen – má víc než dosti, rád ostatního jiným přeje.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

860. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kvítky z jara. (Václav Antonín Crha)
  2. U STOLU. (Karel Skřivan)
  3. I. Velectěná, drahá pěstitelko naše! (Herma Pilbauerová)
  4. XIII. Velevážená slečno! (Herma Pilbauerová)
  5. 40. My, Tvé dítky, jsme jak kvítky, (Josef Uhlíř)
  6. XXVI. Nejutěšenější kvítko, (František Hajniš)
  7. (Školnímu dozorci.) (Emanuel Züngel)
  8. 12. Co od kolébky do skonání (Josef Uhlíř)
  9. Od upřímného dítěte (Emanuel Züngel)
  10. 208. Dnes citem vděků povzbuzena (Eduard Just)