I. Oblaků zlatý roj

Josef Kalus

I.
Oblaků zlatý roj Oblaků zlatý roj
 v jeden spěch, v jeden chvat Valašskou krajinu chodí si namlouvat. Žebrají o lásku, žebrají o milosť, v kadeř jí vplétají zářivý perel skvost. Po líčku rozvitém hebounce hladí ji, jak roje motýlů nádhernou liliji. Na sněžné peruti nebem ji chtějí nést po dráze sluneční do říše jasných hvězd. Ona však netouží ze klína matčina, [11] pranic ji nevábí hvězdnatá cizina. V těsném hor objetí blaženě spočívá, oblačným námluvám jenom se usmívá. Líbána, hejčkána májovým sluníčkem a Bečvou stříbrnou – dává všem košíčkem. 12

Kniha Oblaky (1887)
Autor Josef Kalus