V. Ten obláček košilatý

Josef Kalus

V.
Ten obláček košilatý Ten obláček košilatý
 div si nevyvrtne paty, když chce v bílou náruč chytiť měsíce srp zlatý. Bledosť prokvétá mu v líčku – Touží jenom na chviličku srpek vetknouť do kadeří, v bílou košiličku. Měsíček však před ním chvátá jako nivou včelka zlatá a obláček v spěchu za ním, až jej bolí pata. Darmo oblačné to dítě hází po něm bílé sítě, jako zlatá rybka v moři uniká mu hbitě. Měsíček se smíchy dusí – Počkej! však tě chytnouť musí: [19] oblaky mu v pomoc letí jako hejno husí. A hned každý honil, chytal; sotva pět bys napočítal: zlatý srpek do kadeří obláček si vplítal. – 20

Kniha Oblaky (1887)
Autor Josef Kalus