X. Ach což je hned veseleji,

Josef Kalus

X.
Ach což je hned veseleji, Ach což je hned veseleji,
když se slunko usměje, zahrá v každém obličeji zlatý pablesk naděje. Hlavu skloněnou a lysou stařec výše pozvedne, jako perly myšlenky jsou čisté, jasné, průhledné. Země sluncem pozlacená zachvívá se rozkoší; slova lásky okřídlená mluví k děvám jinoši. Ach což je hned veseleji, když se slunce usměje, zahrá v každém obličeji zlatý pablesk naděje! 14

Kniha Písně (1882)
Autor Josef Kalus