IX. O plamen naší lásky neumdlívá,

Josef Kalus

IX.
O plamen naší lásky neumdlívá, O plamen naší lásky neumdlívá,
vždy výš a výše šlehá k nebes báni – dřív láska naše plála zorou ranní, teď zlatým sluncem do světa se dívá. A duch můj s tvojím v jednu bytost splývá, jak vlna s vlnou na jezerní pláni – když pot mi s čela bílou stíráš dlaní, cítímcítím, jak v srdci mém se rozednívá, jak ráj a nebe padá v moje nitro – Nám vzešlo lásky nejkrásnější jitro, leč běda! po něm poledne nás čeká a večer chmurný, tklivý, elegický a večera se duše moje leká – O jitro lásky kéž nám trvá vždycky! 49

Kniha Písně (1882)
Autor Josef Kalus