LEGENDA EGYPTSKÁ.
U svatého Nilu
děti sobě hrají,
palmy větrem vlají,
květy leknínové
vodou rozkvétají.
11
AleHle ta chatka podle chrámu!
jako hnízdo vlaštovičí
přilípla se k trámu.
Slyš! v té svaté chatě,
tesařově klícce,
pěje vlaštovice!
tři hlavy se kloní,
pilně pracujíce.
Jaké zvláštní kouzlo nové!
kdo tam bydlí? jsou to lidé?
jsou to andělové?
Břehy Nilu kvetou
pestrým dětí šatem,
vlásky planou zlatem,
větřík jimi hraje,
rozčechrá je chvatem.
„Pojď,Ježíšku, hraj si s námi!“
Svatá Panna zlato přede,
Josef teše trámy.
Vysvitlo to slunce,
či to nebe hoří?
roven ranní zoři,
Ježíš vyšel z chaty
v bílém světel moři.
Jak ho spatří malé děti,
úprkem se ženou k němu,
mizí v jejich změti.
Celý svět se směje,
vlnka Nilu zpívá,
vesmír odpočívá,
dítě Mariino
jen se pousmívá.
Z chaty slyšet zvučné rány,
do nich jako švehol ptačí
zaznívá zpěv Panny.
Ježíš nese v klíně
tříšťky z tiché dílny,
hledal soudruh pilný
a teď pacholíkům
rozdává je, sdílný.
Co to bude? dětské oči
na něm visí nedočkavé,
radost jimi skočí.
V ptačí křídla bílá
tiché Dítě Boží
tenkou tříšťku složí,
přidá hlavu, nožky,
ptáčky množí, množí! – –
Ó Ježíšku! to je čížků!
či to budou strnádkové
o žlutavém bříšku?
Každé dítě v klíně
chová jedno ptáče,
běhá s ním a skáče,
místo něho zpívá,
tiká, cvrká, kdáče – –
Z chýše píseň Panny jásá,
Josefova provází ji
nota temnohlasá.
Ježíš v ručky tleskl,
žasnou všecky děti:
z klína v pestré změti,
k nebi v díkůpění
hejno ptáků letí!
Slyš ten velký jásot dětský! –
Josef s Pannou s prahu chaty
v slzách vidí všecky...
12