Mořská báj.

Josef Kalus

Mořská báj.
Ve hloubi moře leží prý na dně koráby bílé ze slonoviny s hedbávím plachet protkaných zlatem a plné perel a drahokamů. Paluby věnčí lilie vodní, narcisy, růže, a víly sličné vzhlížejí vzhůru vyčkávajíce, až lodi vznese k povrchu bouře. Pak v zpěvu, smíchu projíždějí se bouřlivou plání a nabízejí tonoucím plavcům ochrannou náruč, rty ku líbání, s perlami koráb. Přejde-li bouře, koráby zase s poklady všemi stonou až ke dnu: 71 po vlnách plovou mrtvoly pouze, rusalky dole rukami lomí. Tak chvíle tvůrčí vynáší skvosty myšlenek z hlubin lidského nitra; shasne-li: do vln klesá zjev krásy, zbudou snů trosky, mrtvoly citů. 72

Kniha Přímořské dojmy a elegie (1903)
Autor Josef Kalus