JARO, KRÁSA, BŮH...

Josef Kalus

JARO, KRÁSA, BŮH...
Jak polem jdu, pln snů a tuch, přede mnou objeví se Bůh, ne v ohni, dýmu, oblacích, ne zahalený v zlato řízy: leč oděn v lehké roucho břízy, s úsměvem květných ve zracích, pel zlatých jehněd prší, kane na čelo moje zadumané, pach přelíbezný plní vzduch – Šeptám si: „Krása, jaro, Bůh!“

Kniha Tříšť (1933)
Autor Josef Kalus