383.

Josef Vlastimil Kamarýt

Zármutek když smutné srdce svírá, žeby Boha nebylo, se zdá: přirozenost líbě slzu stírá, tichý svatý pokoj duši dá. Všude hlásá krásná stvořenost: Bůh tvou obstarává blaženost.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

614. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIII. (Jaroslav Vrchlický)
  2. 683. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  3. 199. Hojně blaha, skrovně utrpení – (Eduard Just)
  4. Citů nejkrásnější květy, (Emanuel Züngel)
  5. 2. Nebesa, jenž vroucí tuto žádost (František Jaroslav Vacek)
  6. (Učiteli.) (Emanuel Züngel)
  7. 30. Ku výsosti nebes spěje (Eduard Just)
  8. Naděje. (Anna Vlastimila Růžičková)
  9. 212. Ejhle, anděl světlý z nebes krajů (Eduard Just)
  10. Maličký jsem, nemám za oběť co dáti, (Emanuel Züngel)