2. Těžkomyslnost.

Josef Vlastimil Kamarýt

2. TezkomyslnostTěžkomyslnost.
Věkopustých kochá hradů krovy, Sklepů černoskalných vězení, V nichžto hloubné lkálo úpění Oplakané steskem nočním sovy. Při luniném šeru žehná rovy, Jisté všech bolestí zléčení; Tu se baví v smutném ztíšení U plačící sochy Ledrerovy. Ona trudná povzdychání Pláči sejce svěřuje, Smutné vrby pěstuje. Její touze zvěstuje Svobodu a zradování – Umíráčku zavolání. 51

Kniha Smíšené básně (1822)
Autor Josef Vlastimil Kamarýt