Odporování lásce.

Josef Vlastimil Kamarýt

Nic již s dívkou nechci míti, Ani hledět, ani mníti Nechci na to stvoření! Pod lípou tam Pinka sedí? Jak jí očko milé hledí – Zase nové zboření! O však touhu mou já skrotím, Všecky mocnosti své srotím Proti nové žádosti. – Aj, teď Pinka s drnu vstává, Kvítí trhá, k srdci dává – Nech mé srdce milosti! Nesmím, nesmím na ni zříti, Tento keř mne musí krýti Zhusta růží nesoucí. – Vždyť snad k tomu keři nejde? Jde – Ó kýž jej brzo přejde! Zmlč se srdce třesoucí! Ona stojí? – Nechť si stojí! Již se zas mé srdce kojí, Předceť ono zvítězí. – Již jde blíže, již je tady, Kdyby neměla jen vnady – O, již zas mne řetězí. „Trhej, Pinko! trhej růže! Mnil sem, že tě srdce zmůže, Nadarmo se snažilo! K srdéčku cos dala kvítko, Očko černé, zlaté dítko! Všechen odpor zničilo.“

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

127. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 4. Ač má síla neoslábla v boji (Karel Hynek Mácha)
  2. Srdce milenčino. (Josef Burgerstein)
  3. XXVII. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Triolet. (Emanuel Züngel)
  5. Žel děvčete. (Martin Alexander Přibil)
  6. Výzov. (František Dobromysl Trnka)
  7. Příteli H. (Josef Jaroslav Langer)
  8. Modré zvonky. (Václav Antonín Crha)
  9. Píseň. (Simeon Karel Macháček)
  10. 14. Mám co vichr stepem jíti, (Karel Marie Drahotín Villani)