Hájek.

Josef Vlastimil Kamarýt

Což pak mne tam K tomu hájku loudí? Či z té čisté studáničky Jenom samé slasti proudí? Jednou jen sme S Libinkou tam stáli, S sedmikráskou, s okotěškou Jako děti sme si hráli. Jednu jen mi Hubinku tam dala; Jenom jednu, jenom jednu Zas odemne za ní vzala. Jednou jen se Na něco tam ptala, Ach, a na mé odpovědi Lilka hořce zaplakala. Nevím, co mne K hájku tomu loudí, Vždyť mi z oné studáničky Samé trpké slasti proudí!

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

365. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VYPROVÁZENÍ. (Václav Hanka)
  2. XIII. Mé mládí. (Josef Hubert Tichý)
  3. 1. Dítě. (František Sušil)
  4. Dny dětinství. (Anna Vlastimila Růžičková)
  5. Slzičky. (František Jaromír Rubeš)
  6. 57 Přišly ke mně písně samy (Jan Evangelista Nečas)
  7. XXXV. Poslyš děvo, co se mi to (Josef Uhlíř)
  8. LXV. Jak se z oné skály (Josef Uhlíř)
  9. PASTÝŘKA. (Václav Hanka)
  10. Žel děvčete. (Martin Alexander Přibil)