Hájek.

Josef Vlastimil Kamarýt

Hájek.
Což pak mne tam K tomu hájku loudí? Či z té čisté studáničky Jenom samé slasti proudí? Jednou jen sme S Libinkou tam stáli, S sedmikráskou, s okotěškou Jako děti sme si hráli. Jednu jen mi Hubinku tam dala; Jenom jednu, jenom jednu Zas odemne za ní vzala. Jednou jen se Na něco tam ptala, Ach, a na mé odpovědi Lilka hořce zaplakala. Nevím, co mne K hájku tomu loudí, VzdyťVždyť mi z oné studáničky Samé trpké slasti proudí! 87