VII. Ku tažení do krajiny dálné

František Jaroslav Kamenický

VII.
Ku tažení do krajiny dálné
Ku tažení do krajiny dálné
Veliká se činí příprava – Již jest pohotově výprava Mužů, žen a dětí množství valné!
Ach! tu vidět mnohé oko kalné, Doba k odchodu an nastává; Mnohá stát tu noha zůstává, A z úst zní tu mnohé slovo žalné. S posvátnými loučejí se lesy, Kde jsou zbožně ctili bohy své, Národní kde slavívali plesy. A již jdouce ze zadu i z předu Ohlížejí se, až posléze Zmizí kraj již poslednímu hledu. [15]