VIII. Což se těžce srdce rozlučuje

František Jaroslav Kamenický

VIII.
Což se těžce srdce rozlučuje Což se těžce srdce rozlučuje
S tím, nač za dlouhá přivyklo léta! Toť má cenu veškerého světa, Co si oblíbí a zamiluje. Proto když je los s tím rozděluje, Mní, že po vší již jest blaze veta, Jinde že mu růže nevykvétá; Celý svět mu v poušť se proměňuje. Těžce přes práh noha syna kráčí Při odchodu z otcovského domu, Oko nazpět po něm se otáčí. Těžce opustit jest lůno vlasti A brát do ciziny se i tomu, Na nějž rajské čekají tam slasti. [16]

Kniha Lilie a růže (1846)
Autor František Jaroslav Vacek