XXIV. Dlouho v míru již co tichá zoře

František Jaroslav Kamenický

XXIV.
Dlouho v míru již co tichá zoře
Dlouho v míru již co tichá zoře
Blaze žijí čeští Slované V nové vlasti, nebem žehnané, Zapuzujíce si zpěvem hoře.
Až tu jako rozbouřené moře Divoký je Avar do zbraně Vhání, a jho na ně kované Uvrhá otrocké ku pokoře! Volá Sámo hromovými slovy K sjednocení bratry rozdělené, – A Čech shází jarmo rozlomené! Z jednoty tak plyne život nový! Svorností zas mdloba čerstvé síly Nabývá a šťastně dojde k cíli. [32]