XXXIII. Běda lodi bez plachet a vesla,

František Jaroslav Kamenický

XXXIII.
Běda lodi bez plachet a vesla,
Běda lodi bez plachet a vesla,
Zůstavené šírém na moři! Vlnobití ji tam rozboří O skalí, kam lítá bouř ji vnesla.
Tak i země bez zprávy a hesla V domácí se bouři ponoří; Nepřítel ji snadno pokoří, An již zmatkem síla její klesla. To po smrti Sáma Čechové Vidouce, by o to vzali radu, K posvátnému spějí Vyšehradu. Shromáždění tamo lechové Při obecném podávají roku Správu země věhlasnému Kroku. [41]