XLI. Dcery Kroka sláva jsou a zdoba

František Jaroslav Kamenický

XLI.
Dcery Kroka sláva jsou a zdoba
Dcery Kroka sláva jsou a zdoba
Vyšehradu, chlouba celé země; Vznešenější zdají být se plémě, Zosobněná bohyň nápodoba!
S nimi nová nastává zas doba Čechoslávům v starém Bojohémě; Nové světlo září v starém temně, Čerstvých sil nabývá ducha mdloba. Otcova u stolce jsou co králky, A ve chrámě Lady klečící Držel bysi řecké za Vestalky. Po Vltavě u rozmarné spíli Zdobné na loďce se plavící Zdají se být Rusalky a Víly. [49]