LII. Rolníkovi blaze dnové plynou,

František Jaroslav Kamenický

Rolníkovi blaze dnové plynou, Byť i lopotil se v potu tváři; Když mu nebe vláhu dá a záři, Žádnou nežádá si rozkoš jinou. Jeho svět se končí za dědinou, A v něm působí a hospodaří; A když léta přijdou, tuť ve stáří Mdlé si ruce jeho odpočinou. Pak u prostřed vnuků svých a dětí, V svatém poklidu a v přízni Boží Radostnou svých šedin slavnost světí. Ani smrt mu nepůsobí muka; Rád již do hrobu své kosti složí; Drahá zatlačíť mu oči ruka.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

657. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LIII. O kýž byste poznali vám přáné (František Jaroslav Kamenický)
  2. 199. Hojně blaha, skrovně utrpení – (Eduard Just)
  3. 85. Blaze, kdo sy jeden čistý, smělý (Jan Kollár)
  4. SVÉ MILOVANÉ DAŘÍ SPÁNKEM. (Josef Václav Sládek)
  5. Lidští věkové. (Jan z Hvězdy)
  6. 25. Pánbůh prý pro své vyvolence, (Josef Uhlíř)
  7. Oda na orbu. (Bohuslav Tablic)
  8. 182. Viz krásnou krůpěj, jak skví se čarovně na růži, (František Sušil)
  9. 7. Tmavá noc – ve chrámě u oltáře (František Jaroslav Vacek)
  10. Časy mizí, leta míjí, (Emanuel Züngel)